Stavební a demoliční odpady (dále jen SDO), lidově řečeno stavební suť, vznikají při uskutečňování, údržbě, rekonstrukcích a odstraňování staveb. Patří sem např. beton, cihly, tašky, kamení, zemina, atd. Řada z nich může být znečištěná nebo kontaminovaná nebezpečnými látkami, které pak takovýto odpad dělají nebezpečným. Při vhodném řízení vzniku stavebních a demoličních odpadů a stanoveném způsobu nakládání s nimi mohou být významným zdrojem primárních surovin.

Stavební a demoliční odpad, který nelze využít v místě vzniku v mezích zákona o odpadech, by měl skončit v recyklačních zařízeních. Jsou to zařízení pro nakládání s odpady provozované v souladu se schváleným provozním řádem.

            V současné době je požadováno, aby odstraňování staveb (bourací práce nebo demolice) řídila odborná osoba, která zabezpečí vyloučení nebo alespoň minimalizaci kontaminace odpadů případnými nebezpečnými látkami (např. azbestem apod.). Přičemž, při odstraňování stavby nebo její části v rámci údržby stavby, je nutné postupně odstraňovat vymezené části stavby, které je z pohledu základního materiálu stavby možno považovat za příměsi komplikující recyklaci stavební suti.

            I když nakládání se stavebním a demoličním odpadem v posledních letech doznalo podstatných legislativních změn, zkušenost ukazuje, že v řadách obyvatel změny zaznamenány nebyly. Přetrvávají „pseudo terénní úpravy“ lesních cest, zavážení terénních nerovností stavební sutí, často i s příměsí eternitu a pod…

Abychom si tak říkajíc nenaběhli a z nedostatku informací se nestali účastníky správního řízení pro nezákonné nakládání s odpadem, nabízíme v tomto ohledu trochu osvěty:

1. Stavební a demoliční odpady nejsou odpady komunální, proto nejsou odstraňovány prostřednictvím systému nakládání s komunálním odpadem města. Rozhodně ale nepatří do popelnic. Každý, komu takový odpad vzniká je povinen se o tento odpad v mezích zákona postarat sám na vlastní náklady. (Pokud stavební odpad vzniká fyzické osobě, je jeho vlastníkem, pokud vzniká právnické osobě nebo podnikateli je jeho původcem

2. Pokud vlastník nebo původce vzniklé odpady nemůže využít v místě vzniku v mezích zákona o odpadech, je povinen je předat k využití nebo odstranění pouze oprávněné osobě. Oprávněnou osobou se rozumí provozovatel zařízení pro nakládání s odpady nebo osoba/firma, která v rozsahu podnikatelského oprávnění může odpad převzít do svého vlastnictví. Je povinen si ověřit, že osoba, které odpad předává, je oprávněnou ve smyslu výše zmíněného.

Fyzická osoba, tedy občan nemůže převzít odpad od původce nebo jiného vlastníka.

3. V poslední době je věnována velká pozornost odpadům s obsahem azbestu. Tyto odpady jsou považovány za nebezpečné. Jedná se převážně o střešní šablony, střešní krytinu typu Eternit, Beronit, netkané textilie NETAS, některé typy asfaltových pásů a jiné (jejich výroba byla ukončená někdy kolem roku 1990 – 1995). Tyto výrobky obsahují mikrovlákna azbestu, které se manipulací uvolňují do ovzduší a vdechováním se dostávají do plic. Jejich účinek je karcinogenní, mohou způsobit rakovinu.

4. Za odpady se považuji i vytěžené sedimenty z rybníků a koryt vodních toků, pokud nevyhoví svým složením limitům znečištění dle přílohy č. 9 zákona o odpadech.

5. Za odpady jsou považovány i zeminy a jiné přírodní materiály, vytěžené během stavební činnosti, pokud vlastník neprokáže, že budou použity v přirozeném stavu v místě stavby a že jejich použití nepoškodí nebo neohrozí životní prostředí nebo lidské zdraví (limitní znečištění těchto odpadů musí vyhovovat příloze č. 10 vyhlášky č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu.

6. Nelze se zbavovat vlastních odpadů (spadlé tašky, staré cihly) „takzvaným využíváním“ na pozemcích třetích osob ke zpevňování lesních cest a podobně. I když to byl v nedávných letech celkem šikovný způsob oprav těchto komunikací. Nyní je takovýto postup klasifikován jako založení černé skládky, protože cesta není zařízení pro nakládání s odpady.

Je nutné se uvědomit, že přebírání odpadů do svého vlastnictví, případně nakládání s odpady v místech, která nejsou zařízeními pro nakládání s odpady jsou je v rozporu s platnou právní úpravou. Její řešení je v kompetenci České inspekce životního prostředí, která za tyto prohřešky je povinná uložit pokutu až do výše 1 000 000,- Kč.

Závěr: Vznikne – li Vám stavební odpad, máte jako jeho vlastník několik možností:

1. Pokud se jedná o větší množství lze si objednat přistavení kontejneru u oprávněné osoby (např. Rumpold – P, s.r.o., tel 376 523 060) a odpad ji předat.

2. Pokud máte vlastní dopravu, odpad oprávněné osobě odvezete po domluvě přímo do jejich zařízení. Provozovatele o své návštěvě předem kontaktujte a domluvte si podrobnosti.

(K tomuto účelu lze využít též recyklační zařízení, které v Zavlekově provozuje firma AZS 98, s.r.o., tel. 736 500 343 p. Milfajt).

3. Odpad s obsahem azbestu  nebo jiný nebezpečný stavební a demoliční odpad nějak kontaminovaný, lze předat např. na skládku do Vodňan, tel. 383 384 385.

4. v minimální míře (na realizování skutečně drobných rekonstrukcí v bytě, v domě) lze využít sběrný dvůr. Příjem stavebního odpadu ve sběrném dvoru je limitován množstvím do 100 kg na jednu návštěvu. Sběrný dvůr nepřijímá odpad s obsahem azbestu.

S výjimkou využití sběrného dvoru si náklady spojené s likvidací stavebního odpadu každý hradí sám.